V prvním díle jsme se věnovali tomu, co je námořní nehoda, kdy se postupuje podle českého zákona o námořní plavbě a koho je potřeba o nehodě informovat.
V tomto pokračování se podíváme na to, co dalšího musí velitel plavidla zajistit, aby mohlo dojít k řádnému prošetření celé události.
Důkazy – alfa a omega šetření
Námořní nehoda je událost, která může mít mnoho důsledků a rovin, které bude potřeba řešit, a to kolikrát i dlouho poté, co je posádka již v bezpečí domova. Ať už jde o řešení pojistné události, náhrady škody, dořešení ve správním řízení, případně i v trestním řízení.
V každém případě je potřeba pracovat s důkazy, aby bylo možné posoudit příčiny námořní nehody a případnou odpovědnost. Rozhodující proto může být například to, zda existuje zápis v lodním deníku, fotografie poškození, záznam trasy z plotteru, komunikace s pobřežní stráží nebo svědecké výpovědi členů posádky či dalších osob.
Český zákon o námořní plavbě v této souvislosti výslovně ukládá provozovateli a veliteli lodě povinnost zajistit zachování informací a důkazů vztahujících se k období před nehodou, během nehody i po ní.[1]
Co musí být po nehodě Zajištěno?
Podle českých právních předpisů musí provozovatel a velitel lodi zajistit zachování informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů, videozáznamů, záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před námořní nehodou, během ní i po ní.[2]
Zákon současně ukládá povinnost zabránit přepisu nebo jinému zásahu do těchto záznamů.[3]
V praxi to znamená zejména:
- lodní deník,
- zaznamenaná trasa v GPS (plotteru),
- AIS záznamy, pokud jsou dostupné,
- VHF komunikace (důležitá komunikace by měla být zaznamenávána alespoň zápisem v lodním deníku),
- fotografie a videa,
- veškerá komunikace s pojišťovnou, charterovou společností, dotčenými orgány apod.
Lodní deník
Lodní deník má po nehodě mimořádný význam. Zachycuje průběh plavby, rozhodné okolnosti, stav počasí, polohu, časové údaje a kroky, které kapitán nebo pověřený člen posádky učinili.
Ačkoliv jde o důkazní prostředek, který zpravidla zpracovává osoba zúčastněná na plavbě, ve spojení s dalšími dostupnými daty, například meteorologickými údaji nebo daty o pohybu jiných lodí, může lodní deník pomoci rekonstruovat průběh plavby a události, které nehodě předcházely.
Po nehodě by proto měl být v lodním deníku přesně a věcně zaznamenán zejména:
- čas události,
- poloha plavidla,
- kurz a rychlost,
- počasí, vítr, viditelnost a stav moře,
- provedené manévry,
- použití navigačních znaků a světel na lodi,
- komunikace se záchrannými nebo pobřežními orgány,
- osoby přítomné na palubě.
Dále se v lodním deníku zaznamenávají nejrůznější důležité události, k nimž během plavby došlo, případně i právě míjená místa, pozorované navigační znaky apod.[4]
Fotografie a videa
Fotodokumentace bývá jedním z nejdostupnějších a nejdůležitějších důkazů. Pokud to okolnosti dovolí (a je odvráceno bezprostřední nebezpečí), je vhodné po nehodě nafotit jak poškození, tak například stav palubních přístrojů a okolí místa nehody. Podle okolností lze zaznamenat i aktuální stav počasí, zranění osob (vždy však s ohledem na jejich důstojnost) apod.
U fotografií je vhodné zachovat metadata, tedy zejména čas a místo pořízení. Pokud je to možné, je lepší fotografie nepořizovat přes komunikační aplikace, které mohou metadata odstranit nebo snížit kvalitu.
V žádném případě by však pořízení fotografií nebo videí nemělo ohrozit záchrannou akci, odvracení škod nebo samotné řešení námořní nehody.
Elektronická data
U moderních jachet mohou být velmi důležité elektronické záznamy. Typicky půjde o trasu z plotteru, GPS souřadnice, AIS data, případně data z navigačních aplikací.
Tato data mohou pomoci odpovědět například na otázky:
- kde přesně se plavidlo nacházelo,
- jakou mělo rychlost,
- jaký mělo kurz,
- zda změnilo směr,
- jak blízko bylo k pobřeží, mělčině nebo jinému plavidlu,
- zda byla dodržena bezpečná vzdálenost,
- kdy došlo ke kontaktu nebo poškození.
Mezinárodní pravidla pro bezpečnostní vyšetřování námořních nehod výslovně počítají s využitím zaznamenaných dat, včetně záznamníků cestovních údajů, pokud jsou na lodi instalovány.[5]
U menších jachet sice takové vybavení často nebude, ale základní GPS nebo plotter záznam může plnit podobnou praktickou funkci.
Svědci
Je vhodné si rovněž poznamenat jména a kontakty na svědky, pokud s tím souhlasí.
U osob na palubě bude základním podkladem také seznam posádky, případně crew list. Zpravidla však budou svědci zajištěni příslušnými orgány v místě nehody (podle okolností konkrétní události).
Vedle samotného kontaktu je dobré si poznamenat také to, kde svědek stál, co mohl vidět nebo slyšet.
Komunikace s orgány, charterovou společností a pojišťovnou
Veškerou komunikaci související s řešením námořní nehody doporučujeme uchovávat, aby se bylo možné k ní později vracet.
Námořní protest
Námořní protest je zvláštní právní institut. Jde o písemnou zprávu velitele lodi, kterou podává v případě, že v souvislosti s provozem lodi došlo nebo mohlo dojít k poškození lodi, nákladu nebo zdraví osob na lodi.[6]
Námořní protest musí obsahovat úplné a přesné vylíčení všech závažných okolností, v souvislosti s nimiž došlo nebo mohlo dojít ke škodě, a také opatření použitá k odvrácení nebo zmenšení škody. Přílohou má být výpis z lodního deníku a výpis ze seznamu posádky.[7]
Podává se v nejbližším přístavu, do kterého loď připluje, a to zastupitelskému úřadu České republiky, notářství, námořnímu úřadu nebo soudu státu, do jehož přístavu loď připluje. A to ve lhůtě 24 hodin po připlutí do přístavu, nebo pokud událost vznikla v přístavu, do 24 hodin od vzniku události.[8]
Účelem námořního protestu je ochrana práv vlastníka nebo provozovatele námořní obchodní lodě v obraně proti škodám a nárokům, které jsou proti němu vzneseny.[9]
Shrnutí
K řádnému prošetření situace je potřeba zajistit i potřebné důkazy, a to v podobě informací z lodních deníků, map, elektronických záznamů, videozáznamů a dalších zařízení vztahujících se k období před nehodou, během ní i po ní. Současně je třeba zabránit jejich přepisu nebo zásahu do nich.
V dalším díle se zaměříme na to, jak se řeší odpovědnost, pojištění a právní rizika českého skippera na cizí charterové jachtě.
Poznámky pod čarou
[1]: § 55c odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
[2]: § 55c odst. 1 písm. a) zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
[3]: § 55c odst. 1 písm. b) zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
[4]: https://lodninoviny.cz/bannershow/proc-vest-lodni-denik
[5]: IMO, Casualty Investigation Code, rezoluce MSC.255(84), zejména čl. 16.4.2 a kapitola 22; kodex počítá s využitím zaznamenaných dat včetně voyage data recorders, pokud jsou k dispozici.
[6]: § 36 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
[7]: § 36 odst. 2 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
[8]: § 36 odst. 3 až 5 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.