V předchozích dílech (DÍL I, DÍL II) jsme si vysvětlili, co je námořní nehoda, koho je potřeba informovat a jaké důkazy je vhodné po nehodě zajistit.

V tomto díle se zaměříme na další praktické záležitosti a rovněž se podíváme, jak je to v situacích, kdy český skipper vede v zahraničí charterovou jachtu.

Právě v takové situaci může být právní režim složitější.

Český kapitán na cizí charterové lodi

Pokud kapitán s českým průkazem vede charterovou jachtu v zahraničí, je pro posouzení klíčové, kde je loď registrována. Jak jsme řešili v prvním díle, český zákon o námořní plavbě se jako výchozí právní předpis uplatní zejména u námořních plavidel plujících pod státní vlajkou České republiky.[1]

U cizí charterové jachty nebo jachty registrované v zahraničí však loď typicky pluje pod vlajkou jiného státu. V takovém případě nebude český zákon o námořní plavbě automaticky hlavním předpisem pro provoz plavidla, jeho technickou způsobilost, vyšetřování nehody nebo odpovědnost za škodu.

V praxi bude nutné řešit zejména:

• právo státu vlajky plavidla,
• právo státu, v jehož vodách k nehodě došlo,
• pokyny místních orgánů,
• charterovou smlouvu,
• pojistné podmínky,
• pravidla charterové společnosti.

To ovšem neznamená, že český právní prvek zcela mizí. Význam může mít například tehdy, pokud je skipper držitelem českého průkazu, pokud jsou poškozenými čeští občané, pokud se věc řeší s českou pojišťovnou nebo pokud má smluvní vztah vazbu na Českou republiku.

Odpovědnost za škodu

Nezřídka je častým důsledkem námořní nehody škoda – na samotné jachtě, na jiném plavidle, na přístavním zařízení, na zdraví osob nebo na životním prostředí.

U charterové jachty je potřeba vždy rozlišovat několik vztahů:

• vztah mezi skipperem a charterovou společností,
• vztah mezi skipperem a členy posádky,
• vztah k vlastníkovi nebo provozovateli poškozeného plavidla,
• vztah k přístavu nebo jinému poškozenému subjektu,
• vztah k pojišťovně.

V českém právu obecně platí, že kdo poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne do práva jiné osoby, nahradí poškozenému, co tím způsobil.[2] Obdobně ten, kdo poruší smluvní povinnost, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně, ledaže prokáže zákonem stanovený liberační důvod.[3]

U cizí charterové jachty však nelze automaticky vycházet jen z českého občanského zákoníku. Konkrétní odpovědnost se bude odvíjet zejména od práva rozhodného pro charterovou smlouvu, od práva místa nehody a od podmínek charteru.

Charterová smlouva a kauce

U charterové jachty je jedním z nejdůležitějších dokumentů charterová smlouva. Ta zpravidla upravuje práva a povinnosti charterové společnosti a nájemce (toho, kdo si loď pronajal) a přílohy či další dokumenty k ní – předávací protokol (stav lodi při předání), obchodní podmínky (další práva a povinnosti nad rámec smlouvy, včetně omezení plavby), pojištění lodi.

Zásadní význam má i předávací protokol. Právě při převzetí jachty je vhodné důkladně zkontrolovat a zaznamenat stav trupu, paluby, motoru, plachet, lan, kotevního zařízení (vrátek, kotva, řetěz), navigačních přístrojů i bezpečnostního vybavení.

Pokud se po po plavbě řeší škoda, charterová společnost se často uspokojí z kauce složené při převzetí lodi. Kauce je smluvním zajištěním pro případ škody. Charterová společnost často kauci zadržuje do doby než je nehoda dořešena či věc vyřešena s pojišťovnou.

Pojištění LODI

Většina charterových jachet má sjednané havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti z provozu plavidla. Konkrétní rozsah krytí však vždy závisí na pojistných podmínkách.

Pojištění může typicky řešit:

• škody na samotné jachtě,
• škody způsobené třetím osobám,
• škody na jiných plavidlech,
• škody na přístavním zařízení,
• náklady na záchranné práce,
• případně újmu na zdraví.

Zároveň ale mohou existovat výluky. Pojištění nemusí krýt například škodu způsobenou úmyslně, hrubou nedbalostí, plavbou mimo povolenou oblast, vedením lodi osobou bez odpovídající kvalifikace, porušením podmínek charteru nebo plavbou pod vlivem alkoholu.

Tyto výluky nelze paušalizovat. Vždy je nutné číst konkrétní pojistné podmínky.

POJIŠTĚNÍ SKIPPERA

Vedle pojištění samotné lodi je vhodné řešit také pojištění odpovědnosti skippera. To může být významné zejména tehdy, pokud je po skipperovi požadována náhrada škody způsobené při vedení jachty — například škody na pronajaté lodi, jiném plavidle, přístavním zařízení nebo na zdraví osob.

Nelze automaticky spoléhat na to, že pojištění lodi kryje i osobní odpovědnost skippera ve všech situacích. Vždy je potřeba ověřit konkrétní pojistné podmínky, zejména územní platnost, limit pojistného plnění, spoluúčast, výluky, krytí charterové plavby a postup při pojistné události.

Je také důležité rozlišovat mezi cestovním pojištěním, úrazovým pojištěním a pojištěním odpovědnosti. Každé z nich kryje jiný typ rizika. Pro skippera je klíčové zejména pojištění odpovědnosti související s vedením námořní jachty.

Správní a kvalifikační dopady

Nehoda může mít dopad také na oprávnění k vedení námořní jachty. Námořní úřad ČR zadrží průkaz způsobilosti k vedení námořní jachty a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti v případě, že držitel při výkonu činnosti ohrozil bezpečnost námořní plavby nebo vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost námořní plavby.[4]

To neznamená, že každá nehoda automaticky vede k zásahu do průkazu. Pokud ale vzniknou pochybnosti o odborné způsobilosti nebo bezpečném výkonu funkce velitele, může mít věc i tuto rovinu.

Trestní rovina

U vážnějších nehod může přicházet v úvahu i trestní rovina. Typicky tam, kde dojde ke smrti, těžké újmě na zdraví, hrubému porušení bezpečnostních pravidel, alkoholu za kormidlem, ohrožení většího počtu osob nebo závažnému znečištění moře.

Konkrétní posouzení však bude vždy záviset na místě nehody, právu daného státu, vlajce plavidla, státní příslušnosti dotčených osob a okolnostech skutku. U charterové jachty v zahraničí proto nelze předem spolehlivě říct, zda a jak bude věc trestně řešena podle českého práva, cizího práva nebo obojího.

Bezpečnostní šetření není rozhodnutí o vině

Je dobré připomenout, že šetření příčin námořní nehody není totéž jako rozhodnutí o odpovědnosti za škodu – zjišťování příčin, jeho závěry a bezpečnostní doporučení se nesmějí zabývat hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti.[5][6]

To ale neznamená, že výsledky šetření nemají význam. Mohou být důležité pro pochopení příčin nehody a pro prevenci dalších událostí. Otázka náhrady škody, pojistného plnění nebo trestní odpovědnosti se však řeší samostatně.

Shrnutí

Před plavbou je důležité si zajistit veškeré informace o charterových podmínkách, pojistném krytí, výlukách z pojištění a rozsahu oprávnění skippera. U charterové jachty v zahraničí totiž nemusí být rozhodující český zákon o námořní plavbě, ale především právo státu vlajky plavidla, právo místa nehody, charterová smlouva a pojistné podmínky.

Skipper by měl vědět, kdo je vlastníkem a provozovatelem lodi, jaké pojištění je sjednáno, jaká je výše kauce, jak se postupuje při škodě a komu je nutné nehodu oznámit. Stejně důležité je ověřit i vlastní pojištění odpovědnosti skippera.

Tímto dílem uzavíráme základní seriál k námořním nehodám.

Poznámky pod čarou

[1] § 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.

[2] § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

[3] § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

[4] https://portal.gov.cz/sluzby-vs/zadrzeni-prukazu-zpusobilosti-k-vedeni-namorni-jachty-S37897.

[5] IMO, Casualty Investigation Code, rezoluce MSC.255(84), čl. 16.2; dostupné z: https://wwwcdn.imo.org/localresources/en/KnowledgeCentre/IndexofIMOResolutions/MSCResolutions/MSC.255%2884%29.pdf.

[6] § 55b odst. 5 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.